Zubní výplň neboli plomba může bez problémů sloužit řadu let. Neexistuje ale jedno číslo, po jehož překročení by bylo automaticky nutné ji vyměnit. O její životnosti rozhoduje použitý materiál, velikost výplně, její umístění, síla skusu i to, jak se o své zuby staráte. Někdy tak výplň vydrží mnoho let bez jediného problému, jindy může být potřeba její oprava nebo výměna výrazně dříve.
V současnosti se k ošetření zubního kazu často používají fotokompozitní neboli bílé výplně. Moderní kompozitní materiály dosahují velmi dobrých výsledků i na stoličkách, které jsou při žvýkání vystavené značnému zatížení. Data shrnutá Americkou dentální asociací například uvádějí u zadních kompozitních výplní přibližně 82% pravděpodobnost přežití po deseti letech. To ale neznamená, že každou výplň je po deseti letech nutné vyměnit. Dobře fungující výplň může vydržet i déle.
Životnost ovlivňuje mimo jiné velikost původního kazu a výplně. Čím větší část zubu je potřeba nahradit, tím vyšší mechanické zatížení výplň zpravidla musí zvládat. Roli hraje také hygiena, sklon ke vzniku zubního kazu nebo například skřípání a zatínání zubů. Mezi časté příčiny selhání kompozitních výplní patří vznik nového kazu v jejich okolí a prasknutí výplně nebo zubu.
Každý den musí výplň zvládat tisíce skusů, změny teplot při jídle a pití i působení prostředí v ústech. Postupem času se proto mohou na materiálu nebo v místě jeho spojení se zubem objevit drobné nerovnosti či praskliny. Mechanické a teplotní zatížení může přispívat ke vzniku mikrotrhlin, které mohou následně zvýšit riziko poškození výplně nebo vzniku kazu v jejím okolí.
To ale neznamená, že stará výplň je automaticky špatná. Pokud je stále těsná, zub kolem ní je zdravý a výplň správně plní svou funkci, není důvod ji měnit pouze kvůli jejímu stáří.
Jedním z varovných signálů může být nově vzniklá citlivost zubu na studené, teplé nebo sladké. Pozornost si zaslouží také bolest při skousnutí, pocit, že se v určitém místě pravidelně zachytává jídlo, nebo situace, kdy jazykem nahmatáte ostrou či nezvykle drsnou hranu.
Někdy je problém viditelný i pouhým okem. Například když se část výplně odlomí nebo se objeví prasklina. Změna barvy v okolí výplně sama o sobě ještě nemusí znamenat nový zubní kaz, měl by ji ale posoudit zubní lékař. Důležité je, že poškozená výplň ani kaz pod ní nemusí zpočátku bolet. Právě proto není dobré čekat na bolest jako na jediný signál, že je něco v nepořádku.
Při pravidelné kontrole zubní lékař hodnotí nejen samotnou výplň, ale také její okraje a okolní zubní tkáně. Podle potřeby může využít také rentgenové vyšetření, které pomáhá odhalit problémy, jež nejsou při běžném pohledu do úst patrné.
Pravidelné kontroly jsou důležité i proto, že čím dříve se problém zachytí, tím větší je šance zachovat maximum zdravé zubní tkáně. U některých poškození navíc nemusí být vždy nutné odstranit celou výplň. Podle konkrétní situace může připadat v úvahu i její oprava.
Zubní výplně tedy nemají pevně stanovené datum spotřeby. O tom, zda je potřeba výplň ponechat, opravit, nebo kompletně vyměnit, by měl rozhodnout její aktuální stav, nikoli pouze počet let od jejího zhotovení. Máte-li výplň už řadu let a nevíte, v jakém je stavu, není nutné se hned obávat její výměny. Nejlepší odpověď poskytne preventivní prohlídka. Zubní lékař může zkontrolovat, zda výplň stále dobře těsní, zda se v jejím okolí nevytváří nový kaz a zda zub nepotřebuje další ošetření.
.png)
