Zdravý úsměv není jen otázkou genetiky nebo pravidelných návštěv u zubaře. Velkou roli hrají i drobné každodenní návyky, které si často ani neuvědomujeme. Některé z nich mohou časem oslabovat zubní sklovinu, podporovat vznik kazů, dráždit dásně nebo způsobovat citlivost zubů.
Limonády, džusy, energetické nápoje nebo ochucené vody mohou zubům škodit hned dvěma způsoby. Cukr podporuje množení bakterií v zubním plaku a kyseliny mohou oslabovat sklovinu. Riziko kazů se zvyšuje hlavně tehdy, když sladké nebo kyselé nápoje popíjíte průběžně během dne. Naši zubaři proto doporučují omezovat potraviny a nápoje s přidaným cukrem a zároveň dbát na čištění zubů fluoridovou pastou.
Nejlepší volbou je pít častěji čistou vodu. Pokud si už kyselý nápoj dáte, nepřevalujte ho dlouho v ústech a ideálně ho zapijte vodou.
Možná to zní překvapivě, ale vyčistit si zuby okamžitě po džusu, citrusovém ovoci nebo limonádě nemusí být dobrý nápad. Kyseliny mohou dočasně změkčit zubní sklovinu a příliš rychlé čištění ji může zbytečně narušovat. Doporučujeme proto našim pacientům, aby po kyselých jídlech a nápojích počkat s čištěním zhruba hodinu.
Mezitím si můžete ústa vypláchnout vodou nebo žvýkat žvýkačku bez cukru, která podpoří tvorbu slin.
Čím větší tlak, tím čistější zuby? V tomto případě bohužel přímá úměra nefunguje. Příliš tvrdé čištění může podráždit dásně a přispět k citlivosti zubů. Důležitější než síla je pravidelnost, správná technika a měkký kartáček. Zuby čistěte jemně, systematicky a nezapomínejte ani na místa u linie dásní.
Kartáček nebo hlavici elektrického kartáčku je vhodné měnit přibližně každé tři až čtyři měsíce, případně dříve, pokud jsou štětiny roztřepené.
Klasický kartáček se nedostane všude. V mezizubních prostorech zůstávají zbytky jídla a plak, které mohou vést ke kazům i problémům s dásněmi. Právě proto odborníci doporučují kromě čištění zubů dvakrát denně také pravidelně čistit prostory mezi zuby.
Pomoci mohou mezizubní kartáčky, zubní nit nebo ústní sprcha. Nejlepší pomůcku vám doporučí dentální hygienistka podle velikosti mezizubních prostor.
Kouření neškodí jen barvě zubů, ale je také významnou příčinou závažného onemocnění dásní. Zhoršený stav dásní se přitom může časem projevit krvácením při čištění, vikláním zubů, zápachem z úst i ztrátou zubů.
Nikotinové výrobky navíc často přispívají k suchosti v ústech, podráždění sliznic nebo zabarvení zubů. Pokud chcete udělat pro svůj úsměv jednu zásadní změnu, omezení kouření patří mezi nejdůležitější kroky.
Stres, napětí nebo špatný spánek se mohou projevit i v ústech. Skřípání zubů, odborně nazývané bruxismus, může vést k bolesti čelisti, bolestem hlavy, citlivosti zubů i jejich poškození. U některých lidí může být bruxismus natolik výrazný, že způsobuje poškození zubů a další potíže.
Pokud se ráno budíte s napnutou čelistí, bolí vás hlava nebo si všímáte obroušených hran zubů, je vhodné poradit se s vaším zubním lékařem. Řešením může být například individuální ochranná dlaha na noc.
Otevírání obalů zuby, kousání nehtů, okusování tužek nebo louskání tvrdých potravin může vést k prasklinám, odštípnutí zubu nebo poškození výplní. Zuby jsou určené ke kousání jídla, ne jako náhrada nůžek nebo kleští.
Podobně problematické je časté kousání ledu. Tvrdý led může zuby mechanicky namáhat a v kombinaci s citlivostí nebo staršími výplněmi zvyšovat riziko poškození.
Základem je jednoduchá rutina: čistit zuby dvakrát denně fluoridovou pastou, zaměřit se na mezizubní prostory, omezovat sladké a kyselé nápoje, pít dostatek vody a chodit pravidelně na preventivní prohlídky. Zubní sklovina se sama neobnovuje stejným způsobem jako jiné tkáně, proto se vyplatí chránit ji dřív, než se objeví citlivost, kazy nebo viditelné poškození.
.png)
.png)
