Zubní kaz si mnoho lidí spojuje především s bolestí. Ta se však často objevuje až ve chvíli, kdy je poškození zubu rozsáhlejší. V počáteční fázi může kaz vznikat zcela bez příznaků a pacient o něm nemusí dlouho vědět. Právě proto mají důležitou roli pravidelné preventivní prohlídky, při kterých může zubař odhalit problém ještě předtím, než začne bolet.
Kaz vzniká působením kyselin, které vytvářejí bakterie zubního plaku při zpracování cukrů a škrobů obsažených v potravinách a nápojích. Kyseliny postupně narušují zubní sklovinu a odvádějí z ní minerální látky.
V počáteční fázi bývá zasažena pouze sklovina a pacient obvykle nepociťuje žádnou bolest ani citlivost. Bolest se může objevit až později, když kaz postoupí hlouběji do zubu. Čekat s návštěvou ordinace až na první bolest proto není spolehlivý způsob, jak stav zubů kontrolovat.
Jedním z prvních viditelných projevů počínajícího kazu může být matná bílá nebo křídová skvrna na povrchu zubu. Vzniká v místě, kde sklovina začala ztrácet minerály. Nejde tedy ještě nutně o klasickou „díru v zubu“, ale o upozornění, že se struktura skloviny mění.
Postupující kaz se může projevit také hnědým nebo černým zbarvením. Samotná barva však nemusí vždy znamenat zubní kaz. Může jít například o pigmentaci, zabarvení rýhy zubu nebo jinou změnu, kterou správně posoudí až zubař.
Ne všechny kazy jsou při pohledu do zrcadla viditelné. Často vznikají mezi sousedními zuby, v hlubokých rýhách stoliček, v okolí starších výplní nebo na obnaženém kořeni zubu. Mezizubní kaz může postupovat poměrně dlouho bez zjevných příznaků, protože se nachází na místě, které člověk sám nevidí. Zubař jej může odhalit při klinickém vyšetření a v případě potřeby také pomocí rentgenového snímku. Rentgen může ukázat kaz i v místech, která nejsou při běžné prohlídce přímo přístupná pohledu.
Jakmile se poškození dostane hlouběji do zubu, mohou se začít objevovat první obtíže. Patří mezi ně zejména citlivost na sladké, studené nebo teplé, nepříjemný pocit při skousnutí nebo viditelná nerovnost či otvor v zubu. Tyto projevy ale nemusí být přítomné vždy a mohou souviset také s jiným problémem, například s odhalenými zubními krčky, netěsnící výplní nebo prasklinou. Přesnou příčinu proto nelze spolehlivě určit pouze podle pocitu pacienta.
Pokud zubař zachytí kaz ve fázi, kdy je sklovina pouze oslabená a ještě se v ní nevytvořila dutina, může být možné proces zastavit nebo částečně zvrátit. Pomáhá zejména důsledná domácí hygiena, fluoridace a úprava stravovacích návyků.
Jakmile se ale sklovina naruší natolik, že v zubu vznikne skutečná dutina, nedokáže se už sama zacelit. Zubař musí poškozenou část ošetřit a zub zpravidla opravit výplní. Včasné odhalení kazu tak často znamená menší rozsah zákroku a zachování většího množství zdravé zubní tkáně.
Základem prevence je čištění zubů dvakrát denně fluoridovou zubní pastou. Stejně důležité je pravidelné čištění mezizubních prostor, protože právě mezi zuby se plak snadno hromadí a běžný kartáček se tam nedostane.
Riziko kazu ovlivňuje také frekvence konzumace sladkých jídel a nápojů. Každý příjem cukrů nebo škrobů spouští další kyselý útok na sklovinu. Proto je pro zuby méně zatěžující dát si sladké najednou například po hlavním jídle než průběžně během celého dne.
To, že žádný zub nebolí, ještě neznamená, že je chrup bez kazu. Pravidelná preventivní prohlídka umožňuje zachytit změny na sklovině, mezizubní kazy i problémy v okolí starších výplní dříve, než způsobí výraznější obtíže. Pokud jste si na zubu všimli bílé, hnědé nebo tmavé skvrny, zvýšené citlivosti či jiné změny, objednejte se na vyšetření. V Syndentě stav zubu zkontrolujeme a doporučíme řešení podle toho, v jaké fázi se případný kaz nachází.
.png)
.png)
